Kɩ́ɖɛɛwʊ́‑dɛ́ɛ

Kɩ́ɖɛɛwʊ́‑dɛ́ɛ caanadɔ́m ńɖɔ

Kɩ́ɖɛɛwʊ́dɛ́ɛ kutoluú

Kɩ́ɖɛɛwʊ́‑dɛ́ɛ ńba waagálɩ́ɩná Sɩɩ́‑Ɩfʊlʊʊ́ gɛ bɔkɔ́nɩ bosúu bʊ́ʊ nakʊ́rʊ‑daá bánÿaá ńna sɩsɩ: Kɩ́ɖɛɛwʊ́‑dɛ́ɛ bʊ́ʊ. Kɩ́ɖɛɛwʊ́‑dɛ́ɛ ńba wɛ́nzɛɛ́ kóólíwá gɛ. Kpangalam na kɩɖɛ́ɛ wɩ́sɩ raagalɩɩdɛ́ fáráńdɩ́ nbɩlɛ́. Bʊwɔ́rɔ́ gɛ baagálɩɩ Bʊ́ʊ‑daábekédi kɩdɛrɛwʊ‑daá . kʊ́bɔnɩ weení wɛɛgɛ́dɛ́ wɛ nɩ́bááwʊ nɛ́, ɩlɛ́ gɛ bánÿaá sɩsɩ: Wúro‑Baanya Kɩ́ɖɛɛwʊ́. Bugutoluú sɩsɩ baḿ bɛɛgɛ́dɛ́ ná nɩ́bááwʊ. Bɩ́nwɩlɩ́ɩ sɩsɩ: bogoobíya nɛbɛ́rɛ wɔ́ngɔnɩ́ bakádɩnɩ bɔwɔ́rɔ́. Ɩfʊlʊʊ́ lénlé kɩ́ɖɛɛwʊ́‑dɛ́ɛ ńba waagálɩɩ ɖɩdáarɛ, Baasáarɩ fáráńdɩ́ nbɩlɛ́.

Wenbí bɩɩgágʊsɩ wɛ Ɩfʊlʊʊ́ nɛ́, yóóni riké‑riké‑rɔɔzɩ́ gɛ baagálɩɩ Ɩfʊlʊʊ́. Ńnaamʊ́ nɛ́, baaya ɖamá gɛ ndɩ‑ndɩ, nɛbɛ́rɛ, Táágbá‑dɛ́ɛ nɛbɛ́rɛ, Ɖukore‑dɛ́ɛ; nɛbɛ́rɛ, cɩ́cawʊ́.

« Bánÿaá sɩsɩ: Ɩfʊlʊʊ́ nɛ́, bɩgɛ́ɛ lɩzɔ́ɔ gɛ ». 

Wenbí bʊrɔɔzí kɩ́ɖɛɛwʊ́‑dɛ́ɛ ńba wɔɔgɔ́nɩ bosúu bʊ́ʊ‑daá nɛ́, yooráa wenbá bána wɛ bóngoyoó nɛ́, báa bɔɔgɔ́nɩ sɩ botóyoo wɛ nŋɩ́nɩ́, badánbɩɩzɩ bakpa bʊ́ʊ‑daá. Kɩ́ɖɛɛwʊ́‑dɛ́ɛ ńba ɩbá bɛgɛ́ɛ Kóólináa gɛ kpenkpéńwá. Bɛdɛ́ɛ kóólúu tɩmɛ́rɛ waabɩsɩná wɛ sɛ́ɛ́dɩ kóólí.

Kɩ́ɖɛɛwʊ́‑dɛ́ɛ ńba waagálɩɩ Ɩfʊlʊʊ́ na bɔkɔ́nɩ bosúu bʊ́ʊ‑dáa bɛdɛ́ɛ kɩ́bɩńɖɛ nɛ́, Kpangalam, Caaváádɩ, Kadambara, Bíríní, bɛlɛ́ bɔ́ńgɔ́nɩ́ bosúu bɛdɛ́ɛ bɛdɛ́ɛwá nbɩlɛ́.

Kɩ́ɖɛɛwʊ́‑dɛ́ɛ ɖánnáa kowuro bɔ́ɔ́nɩ kɛ́ɛ natɩ́lɛ gɛ:

  • ‑     Caátakʊrá‑dɛ́ɛ na Wúro‑Akoríko‑dɛ́ɛ.

Kɩ́ɖɛɛwʊ́‑dɛ́ɛ wúrowá‑dɛ́ɛ yɩrá wenbá beeɖi kowúrɔɔ nɛ́ nɖɔ́:

  1.     Wúro‑Baanya Kɩ́ɖɛɛwʊ́. Ɩlɛ́ woozuuná Kɩ́ɖɛɛwʊ́‑dɛ́ɛ tɛ́ɛ́dɩ.

  2.     Wúro‑Asawʊ́

  3.     Wúro‑Akpomáaji

  4.     Wúro‑Akɔ́ndɔ

  5.     Wúro‑Akoríko II. Ɩlɛ́ waamʊ ná Jááma.

  6.     Wúro‑Caatíkpi

  7.     Wúro‑Baanya II. Ɩlɛ́ waamʊ ná Faránsɩ.

  8.     Wúro‑Nííle Baanya

  9.     Wúro‑Nííle Jeeniwɛɛ

  10.     Wúro‑Kʊ́ra Caanyááwʊ. Ɩlɛ́ waagálɩ́zɩ́ na kɩ́ɖɛɛwʊ́‑dɛ́ɛ ɖibimbiɖé‑rɔ.

  11.     Wúro‑Caá‑jɔbɔ́ wúro‑Gúúní.

Kɩ́ɖɛɛwʊ́‑dɛ́ɛ ńba‑dɛ́ɛ tɩ́m‑daá nɛ́, Kpangalam ńba waava ná wɛ laadɔ́ɔ wenká karɔ bozuwáa ɖɔ́ nɛ́. Baajáŋ basɩ́ɩ Wúro‑Kʊ́ra Caanyáawʊ zaamáánɩ wenkí nɛ́, bɩdɛ́ɛ zaamáánɩ gɛ waagágʊsɩ tɛ́ɛ́dɩ.

Kɩ́ɖɛɛwʊ́‑dɛ́ɛ ńba‑dɛ́ɛ tɩ́m‑dáa nɛ́, sɩsɩ : Wúro‑Kúra weení weeɖi Wúro‑Ɩsɔ́ɔ Bíríní nɛ́, ɩlɛ́ waazɩɩ ná Wúro‑Akoríko Kowúrɔɔ.

Bɩɩga Wúro‑Baanya II nɛ́, Kpárátááwʊ́ Wúro‑Buraáma waazɩɩ ná ɩlɛ́ kowúrɔɔ. Waadásɩɩ ná Wúro‑Nííle Jeeniwɛɛ.

Biiga Wúro‑Isifu Ayévá, ɩlɛ́ waazɩɩ ná Caá‑jɔbɔ́ Wúro‑Gúúní. (vers 1959-1960).

Kɩ́ɖɛɛwʊ́‑dɛ́ɛ‑ńba‑dɛ́ɛ lɩzɔ́ɔ gɛ bánÿaá sɩsɩ: « Wúro‑Kunɖé ». Ɖoo kʊ́bɔnɩ́ Wúro‑Baanya Kɩ́ɖɛɛwʊ́ waagálɩɩ Ɩfʊlʊʊ́ na ɩkɔ́nɩ isúu Bʊ́ʊ‑daá nɛ́ gɛ waana bɩdɛ́ɛ lɩzɔ́ɔ kaḿ. Bɩgɛ́ɛ zííni kʊ́bɔńgɩ ɖɔ́ gɛ; ngɛ kɩɩŋmatɩ ná yɩ kifééri yɩ sɩsɩ: mɔ́ɔ́ mɛ́gɛ́ɛ lɩzɔ́ɔ gɛ. Báa wé gɛ nyánjáádɩ, kɔnɩ mɔ́ɔ́ mɔ́jɔ́, nyánnáa wenbí nyɔ́zɔɔlɛ́ɛ nɛ́. Ńna gɛ kɩɩjáŋ kifééri yɩ kɩdɛ́ɛ yɩ́ɖɛ sɩsɩ: mɔ́ɔ́ gɛ  bánÿaá « Wúro‑Kunɖé ». Kɩ́ɖɛɛwʊ́‑dɛ́ɛ Bʊ́ʊ‑daá gɛ lɩzɔ́ɔ kaḿ kɔgɔwɛná. Bánÿaá Wúro‑Kunɖé ɖɔ́ nɛ́ , bɩɩlá gɛ nyazɩ kɩtangbalʊʊ́ ɖɔ́ bɩka bɩgɛ́ɛ bɔɔwʊ́ ɩráa wánzʊʊ́ kɩdaá bánlaá. Lɩzɔ́ɔ kaḿ, báa we gɛ booyuú, bánváa kɛ gɛ.

Asée kelimbíré kʊ́fʊlʊḿɖɛ baasí gɛ kedénɖíi.

Lɩzɔ́ɔ kaḿ, kɛdɛ́ɛ fɔ́ɔ́zɩ́rɛ nɖɔ́:

‑ A bɩgɛ́ɛ tɛ́ɛ́wʊ cɔɔ́ɔ wɛ káálɛ, ngɛ baava kɛ kelimbíré yáá naḿ báa alʊ́, báa abaalʊ́ gɛ booyuú, wenbí bɩrɩ́ŋa bɔzɔɔlɛ́ɛ nɛ́, bónÿuwúu.

A ngʊ́ ɖoḿ woojósi ná ɩrʊ́ (niibiiká waama ná ɩrʊ́) ya, ngɛ boojozí lɩ́m babɩ́rɩ kɛ, beléki beléki, bɩndɛ́m alaafɩ́ya.

Lɩzɔ́ɔ Wúro‑Kunɖé, báa bɩ́nɩ weení gɛ bánlaá kɛ. Kɩ́ɖɛɛwʊ́‑dɛ́ɛ, lɩzɔ́ɔ kaḿ kanáábɩ́lɛ́.

Wenbí bʊrɔɔzɩ́ lɛlɛɛɖɔ́ bándɩ́ɩ́rɩ lɩzɔ́ɔ kaḿ nɛ́:

ɖoo caanawʊ́, a nyóóbó gɛ nyááŋmátɩ ná kɛ, kónbusí nya ɖʊɖɔ gɛ.Wenbí bʊrɔɔzɩ kadándaŋmátɩ nɛ́, ɩrʊ́ alʊ́ naárʊ woobo ná ɩsɩ́ŋ ɩyáa kɛ, amá, bɩka ɩdaŋmatɩná kɛ. Ɩcáŋ ise ikpé ɩɖaána nɛ́, ngɛ waazɩ́.

Bɩján bɩdɩ́ŋa gɛ sɩsɩ: a bɔzɔɔlɛ́ɛ sɩ bana kaḿ, asée baadɩ́ɩ́rɩ naanɩ́ na bʊcɔ a wentí tʊwɛ nɛ́, batɩlɩ́ tɩ.

Kɩ́ɖɛɛwʊ́‑dɛ́ɛ, Kóólíwá baasí, ɖánnáa sɛ́ɛ́dɩwá natúdoozo wentí tɩɩdásɩ nɛ́.

‑ Ɖɩkɛ́ɛ́nɩ́wá, na Nɩ́ɩ́cɛ́wá, na Mɔ́ɔ́láwá.

Wenbí kɩ́ɖɛɛwʊ́‑dɛ́ɛ yáásɩ kɛ́ɛ nɛ́ nbɩlɛ́.

 

       Mogoobíya aláa na abaaláa Tem kalaɖáa, tákaraɖá kɩna kɩgɛ́ɛ kúnvulísi ɖáázá‑ɖɔ gɛ. Kɩ́nwɩlɩ́ɩ ɖáa caanadɔ́m wentí ɖoo ɖájaájaanáa waalá bɩ gɛ ɖɛ́dɛ́ɛ tɛɛvʊ́lásɩ woozúu susuwúu nɛ́.

       Amá, ɖénveerím mɩ́ɩ sɩsɩ: tɛ́ɛ́dɩ cɩ́kɔ gɛ ɖáńbɩɩzɩ ɖɩŋmáa. Bɩlɛ́ nɛ́, a weení ɩnyɩ  sɩsɩ: ɩwɛná bɩdɛ́ɛ ɩzáfúlúɖe tɛ́ɛ́dɩ natʊ́rʊ‑rɔɔzɩ́ nɛ́, wánbɩɩzɩ́ ɩkáŋmaa ɖáa wentí tɩrɩ́ŋa tɩwɛ nɛ́, bɩka ɖɩbɩ́ɩ́zɩ ɖɩnyɔ́ɔ́zɩ ɖɩlá ńŋɩnáa tɩɩganáa ɖáńláḿ tɩ nɛ́.

 

Múgoobú Caagbara Sɔɔlɩ Ngoobú
Kɩ́ɖɛɛwʊ́‑dɛ́ɛ kutoluú

« Histoire du village de Kideoudè »

1ère édition par EDITEM en mai 1986. 

4ème édition ressaisie par CLTem en 2024.

Impression numérique sur www.tembiya.net

Dépôt légal 2ème trimestre 2024

Comité de Langue Tem, BP 200, Sokodé - TOGO

[email protected]

Partager

Votre encouragement nous est précieux

Vos témoignages contribuent à rendre possibles des sites web tels que celui-ci.