Tem mʊrá

Téléchargements: 

Ɩbɛ́ɛm Tem mʊrá fuú na narʊ dɛ́ɛ tákaraɖá.

1. Ɖetí  :  Ɖayá
[le chien et le feu]

Caanawʊ́ bɩɩjɔ́ɔ́ nɛ́, fanándɩ waasi nimíni, kaanɩŋá wángʊ́ʊ́ tɩ. Ɖabata wánzɩ́m, natɩ́rɩ wénzewɔ́ɔ.

Wɩ́rɛ neɖére nɛ́, gúúní woodúúzi tɩ ɩdɛ́ɛ, ngɛ sɩsɩ: tɔ́ɔ, ɖɛ́dɛ́ɛ ńba, bɩmɔɔ̀na ɖádáá naárʊ ɩbá ilá yaraɖá iwíi zamɔ́ɔ-ɖɔ ibó ɩráa-dɛ́ɛ ɩkájaa ɖáa nimíni. Ɩráa baḿ, nimíni wɛ́nlɛɛ kʊ wɛ bɩlɛ́, ɩnáábɩ́lɛ́ bánlanáa kíɖíím, ɩdanáábɩ́lɛ bénweríi kaanɩŋá-daá. Ɖúkúná laakárɩ ɖébíya-ɖɔ. Gúúní sɩsɩ: mɛ́dɛ́ɛ maazɩrɛ-daá, bʊmɔɔ́na fɔ́ɔ gɛ ɖitíri. Ngɛ zamɔ́ɔ rɩ́ŋa wɛɛgbɛlɩ́ ndala.

Fɔ́ɔ wɔɔgbɔ́ɔ ɖaána nɩ́bááwʊ, bɩka nɩdáárɛ wɛná kɛ. Sɩ kasʊ́ʊ tɛ́ɛ́dɩ-daá nɛ́, bítí waazʊ́ʊ kɛ. Kaajʊʊná tɛ́ɛ́dɩ-daá nɛ́, ngɛ kaamʊ́sɩ nyɩ́ɩ́dɩ-daá kɛbɛɛ́na.

Bɩɩdásɩ nɛ́, kaana fanaḿ naárʊ wánnʊŋɛ nʊvɔ́ náálɛ-ɖɔ, ngɛ ɩsɩ: báa bɩɩlá we ɩrʊ́ gɛ ceení. Ɩlɛ́ wáńgágʊ́ʊ sɔ́m ɩgazʊwáána.

Kuuyu nɛ́, kɔjɔɔ́ɔ kɛbɛɛ́na wenbí ɩráa wánlám bɩ nɛ́. Bɩɩdásɩ nɛ́, kaana nimíni weení ɩrɔɔzɩ́ beegédiri kɛ nɛ́. Ɩráa wɔɔgɔ́nɩ bakʊrʊ́ basʊ́ʊ beyéle nimíni riké asʊ nɛ́, fɔ́ɔ woogóduu kénweríi. Na nbɛ́ɛ bítíwá, kaanɩŋa weeyéle kɛ, ngɛ bɩɩlá kɛ nyazɩ bʊkɔná kɛdɛ́ɛ aláa na bíya bewére nimíni.

Bɩɩdásɩ nɛ́, kaana tá wɛ́nɖɛɛ́ nɛ́, kɔɔdɔ kadɩ kaŋmaraná yɛ kakʊ ɖabata kɔkɔná kɔlɔ nimíni-jɔ́, bɩka kelewáa.

Tɛ́ɛ́wʊ waajʊ́ʊ fém nɛ́, ngɛ kɔɔgbɔ́ɔ folíi, ngɛ tɛ́ɛ́dɩ waazʊ́ʊ kaanɩŋá. Ɩráa wɔɔgɔ́nɩ nimíni-jɔ́ nɛ́, baana tá loɖo na fɔ́ɔ ngɛ bɩɩlá wɛ bítí. Fɔ́ɔ waana wɛ nɛ́, ngɛ kɔɔgbɔ́ɔ súu yuúdi, kénnyeezí ɩráa nʊvɔ́.

Wúro wɛɛzɛlɩ́ tá ɩsɩ: Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ kʊjɔɔwʊ gɛ, bɩɩga fɔ́ɔ nɛ́, baana sɩ fɔ́ɔ tánlaḿ wɛ nabʊ́rʊ nɛ́, baḿ ɖʊɖɔ badalá kɛ nabʊ́rʊ.

Wenbí biiyéle gɛ fɔ́ɔ waagálɩɩ nyɩ́ɩ́dɩ-daá hálɩ kacáŋ kɔlɔ́ɔ ɖaána ɩráa-jɔ́ nɛ́ nbɩlɛ́.


2. Ɖetí  :  Ɖayá
[l’hyène et le lièvre]

Kozoŋa na kutumpaá booboná tiiná kpáa. Boobó  nɛ́, baagba tiiná náálɛ.  Ńnaamʊ́ gɛ kozoŋa sɩ: ceré, ɖángbáa tiiná nánásá. Bɩlɛ́ nɛ́, nyɔ́ngbɔwʊ́ʊ náálɛ ana yáá nyɔ́njɔwʊ́ʊ ngbɔ́ɔ ceré nánásá.

Mɩ́dɩtɩŋa mɩ́nyɩ kutumpaá-dɛ́ɛ kɩmɛlɛńdɩ-ɖɔɔzɩ́, sɩsɩ: mɔ́ngbɔwʊ́ʊ ceré tiiná nánásá. Kozoŋa kɛlɛ́ kɛɛzɛlɩ́ tiiná náálɛ sinje ńná.

Kiivé nɛ́, baagba tiiná nánásá. Kozoŋa sɩ: ceré, ɖangbáa tiiná loɖo. Bɩlɛ́ nɛ́, nyɔ́ngbɔwʊ́ʊ tiiná nánásá ana yáá ceré loɖo. Kutumpaá sɩ wɔ́ngbɔwʊ́ʊ ceré loɖo ńná.

           Báa wɩ́rɛ wenɖé kozoŋa riké wɔ́ngbɔwʊ́ʊ kʊ tiiná, ɩ́na ɩdɛ́ɛ ńba bɔ́ngɔdɔwʊ́ʊ, bɩka kutumpaá na aláa na bíya bánzɩ́m nyɔɔ́zɩ.

           Bɩɩgɔnɩ́ bɩcáárɩ kutumpaá nɛ́, wɩ́rɛ baagba tiiná náálɛ nɛ́, kozoŋa sɩ: ɖɛ́dɛ́ɛ tiiná náálɛ ana adekíi. Bɩlɛ́ nɛ́, nyɔ́ngbowʊ́ʊ yáá nyɔ́ngbɔwʊ́ʊ nánásá weená ceré sɩ: ɖɩkpa yɛ nɛ́. Kutumpaá sɩ: wɔ́ngbɔwʊ́ʊ tiiná nááalɛ ana.

           Ooo! Bɩdamɔ́ɔ kozoŋa. Kaalá bɩrɩ́ŋa. Kutumpaá weegízi hálɩ kɩsɛlɩ́ tiiná náálɛ amʊ́. Kutumpaá waalɩ́ɩ nɩ́bááwʊ nɛ́, ngɛ kozoŋa weeze ibó ɩkávɩnɩ nɩ́bááwʊ-daá nyazɩ waazɩ́.

           Kutumpaá waadála nɛ́, sɩ ɖɛ́dɛ́ɛ ńba, móóyúú sɔ́m, kozoŋa nɛkɛ́rɛ waazɩ́ cé. Waazɩ́ŋ ɩmáázɩ nɛ́, sɩ ɩmʊ́ ɩ́dangbɔwʊ́ sɔ́m bɩḿ, ngɛ wɛɛɖɛ́ɛ. Ngɛ kozoŋa woogúti kakʊrʊ́ kobó kakávɩnɩ. Kaalá bɩlɛ́ hálɩ nabúdoozo-dɛ́ɛ. Ńnaamʊ́ gɛ kutumpaá weeze ikpé ɖaána ifééri ɩdɛ́ɛ ńba sɩ: kozóózi waazɩ́ ɖabata. Bɩlɛ́ nɛ́, bɔ́kɔnɩ hasɩná ɩmʊ́ bɔkɔ́gbɔɔ.

           Naanɩ́ na bʊcɔ́ɔ yɩ sewɔ́ɔ nɛ́, wɔɔgbɔ́ɔ ɩdɛ́ɛ tiiná lɛ́ɛ́nɩ́ ɩsɩ́ɩ kozoŋa kaḿ kɔjɔ́. Wɛɛɖɛ́ɛ nɛ́, ngɛ kozoŋa waagʊrʊ́ kɔkpɔ́ɔ tiiná lɛ́ɛ́nɩ́ kese. Kutumpaá na ɩdɛ́ɛ ńba baadála nɛ́, badana kozoŋa ngʊ́ badana tiiná.

           Bɩdɩɩná gɛ hálɩ na sinje kutumpaá na kozoŋa bádannáa ɖamá ɩzɩ́rɛ bɩlɛ́.


3. Ɖetí  :  Ɖayá
[comment l’haricot a eu un oeil au beurre noir]

Alʊ́ kʊ́bɔnɩ́ naárʊ wɔɔjɔɔ ná iriké nyɩ́ɩ́dɩ-daá. Wɩ́rɛ wɛ́nɖɛɛ́ fɔɔ́ sɩ ɩkájaa ɖáázɩ nɛ́, waana liiyá waagʊrʊ́, ngɛ wɔɔbɔ́ɔ́zɩ kɛ sisi:  Liiyá, nyáágʊ́rʊ́ nɛ́, nyááɖʊ́ ma yɛ́lɛ?

Liiyá sɩsɩ: Mánɖʊ́ʊ nya yɛ́lɛ, nyɩ́ɩ́dɩ wáńzʊ́ʊ́?

Nyɩ́ɩ́dɩ sɩsɩ: Mánzʊʊ́, tɛ́ɛ́wʊ waanɩ́ɩ?

Tɛ́ɛ́wʊ sɩsɩ: Mánnɩɩ́, lɩɩrɛ́ wɔɔzɔ́ɔ?

Lɩɩrɛ́ sɩsɩ: Mɔ́nzɔɔ́, kozoŋa wɔɔnyɔ́ɔ ma?

Kozoŋa sɩsɩ: Mɔ́nnyɔɔ́ nya, mɔ́ɔ́dɔ́ɔ sɔɔ́nɖe?

Sɔɔ́nɖɛ sɩsɩ:  Nyɔ́ndɔwʊ́ʊ ma, nyádɩ́ná ma?

Aayɩ, kozoŋa waalɩzɩ́ ɖʊgɔ́tɩrɛ nɛ́, hálɩ sɔɔ́nɖɛ kʊjʊʊ́-daá. Bɩɩwɩ́ɩ́zɩ sɔɔ́nɖe nɛ́, ɖɩɩjáŋ ɖikóróti.

           Bɩdɩɩná gɛ hálɩ na sinje, a mɩ́ndɔɔzɩ́ sɔɔná, mɩ́nnáa naárɛ korotée bɩlɛ́.


4. Ɖetí  :  Ɖayá

Bú naárʊ na ɩjaa bɔɔjɔɔ ná fɔɔ́ lawʊ́re-daá. Bɩnáa wɩ́rɛ neɖére nɛ́, bú sɩsɩ: “Majaa, bɩdamɔɔná ɖɔ́jɔ́ɔ́ bɩlɛ́. Ɖáádála ɖiyuú amʊʊzɛ́.” Ńna gɛ ɩjaa sɩsɩ: “Toovonúm, bɩmɔɔ́na ɖɩbá kúɖúúdi ɖánlám amʊʊzɛ́ ńŋɩnáa nyɔ́ɔ́dɔ́ nɛ́.” Ngɛ bú ɩmʊ́ waabá kamɩ́nɩ kʊ́bɔńdɩ natɩ́lɛ. Ɩjaa kʊ́ɖʊmʊ́ʊ, ɩmʊ́ kʊ́ɖʊmʊ́ʊ.

           Booyuú kamɩ́nɩ nɛ́, báa sáátɩ wenkí amʊʊzɛ́-daá gɛ bɔwɛ. Bɔɔgɔ́nɩ beyéle fɔɔ̀ boɖé basɩŋɩná kamɩ́nɩ ɖʊ́ʊ.

           Wɩ́rɛ nɛ́, ngɛ Ɩsɔ́ɔ waayáa wɛ ɩsɩ: bóbo bakála ɩmʊ́ amʊʊzɛ́.

           Baadála nɛ́, bú waabáázɩ ɖúu:

           “Sáyɩ́, sáyɩ́, sɩka, sáyɩ́ ɩkamájɩlɩ kɩna sáyɩ́.”

           Bú wɛɛdɛ́ nɛ́, caáwʊ woobulú ɖúu:

           “Bungulu, bungulu, manɩ́ɩ cɛ́yɩ́ bɩka cɛ́yɩ́.”

           Ɩsɔ́ɔ waanɩ́ɩ bɛdɛ́ɛ amʊʊzɛ́ nɛ́, ngɛ weegéjele báa weení aɖakaá ɩsɩ: aséé baadála bɛdɛ́ɛ ɖaána na bofulú tɩ.

           Baadála nɛ́, ngɛ bú waavɩ́nɩ ɩjaa sɩ báɖááná ɩmʊ́ ɩdɛ́ɛ ńgɩ tʊlʊ́ʊ. Baadʊlʊ́ bú-dɛ́ɛ ńgɩ nɛ́, liideé woozu ɩlɛ́ ɩdɛ́ɛ aɖakaá. Boovulú caáwʊ-dɛ́ɛ ńgɩ nɛ́, bɩná riké gɛ kɩlɛ́ kɩdaá.

           Ńnaamʊ́ gɛ caáwʊ sɩsɩ: bú ífá ɩmʊ́ gbɔɔ́-dʊ́ʊ kʊ́ɖʊḿ na boboná aɖakaá na bɩná bɛkɛ́bɛɖɩ.

           Baadála fuúle-ɖɔ nɛ́, gbɔɔ́-ɖʊ́ʊ waalɩ́ɩ ɩsála bɩná-daá. Ńna gɛ bɔɔgbɔ́ɔ cáádɩ, badana liideé. Bɩɩdásɩ abɛ́ɛtɛ wɛ́nɖɛɛ́ nɛ́, kɩlɛ́ kɩɩna wɛ, ngɛ kiigédi kɩ́nzɩnáa wɛ cáádɩ, na bɩríŋa badana.

           Bɩdɩɩná gɛ lɛlɛɛɖɔ́, a nyɛ́nɖɛɛ́ nyánnáa abɛ́ɛntɛ́ wánÿaazɩ́ fuúle-ɖɔ. Ɖoo kɛtɛngɛrɛ abaalʊ́ ɩlɛ́ ɩdɛ́ɛ gbɔɔ́-dʊ́ʊ gɛ kɩ́njáádɩ bɩlɛ́.


5. Ɖetí  :  Ɖayá

Ɖoḿ na sɛmʊʊ́ bɔɔjɔɔ ná, bɛgɛ́ɛ ɖɔndɩ́rɛ gɛ. Wɩ́rɛ neɖére nɛ́, ɖoḿ sɩ wónboɖé Ahamasú. Sɛmʊʊ́ sɩsɩ: a nyóóbó, ngámʊ́ ma nabʊ́rʊ. Ɖoḿ woobó nɛ́, waagámʊ́ sɛmʊʊ́ fulɔɔ́. Wɩ́rɛ nɛ́, sɛmʊʊ́ wɔɔgbɔ́ɔ fulɔɔ́ ifu ɩɖɛ́ɛ kisɔɔ́. Kɩɩdála sɩ kisóm nɛ́, kiidulándɩ kɩdɩ nɛ́, fulɔɔ́ wɔɔgɔ́rɩ kasála. Ngɛ bɩɩbá bɩwɩ́ɩ́zɩ sɛmʊʊ́ hálɩ Ahamasú boɖé ɩlá kɩ lowú. Sɛmʊʊ́ weevééri ɖoḿ ɩsɩ: ceré mɛ́nɖɛɛ́ Ahamasú. Ɖoḿ sɩsɩ: a nyóóbó, ngámʊ́ ma nabʊ́rʊ. Sɛmʊʊ́ waadála nɛ́, waagámʊ́ kejiya ɩkɔ́nɩ icéle ɖoḿ. Ɖoḿ wɔɔgbɔ́ɔ kejiya ɩtɔɔ́lɩ nɛ́, bɩɩmɔɔná yɩ. Amá, waagʊrʊ́ sɩ ɩɖɛ́ɛ nɛ́, kejiya waalɩ́ɩ kasála. Ngɛ bɩɩwɩ́ɩ́zɩ ɖoḿ.

           Bʊrɔɔzɩ́ gɛ báa awéní ɩ́la kazɔ́ɔ, bɩka iyéle bidaavé nɛ́ lám. A nyáálá bidaavé, báa ɩrʊ́ tɛfɛ́rɛ nya, Ɩsɔ́ɔ ɩlɛ́ idenɖíi kɩmɛ́rɛ yoo.


6. Ɖetí  :  Ɖayá
[comment le crocodile a eu ses écailles]

           Káázaɔɔ́ na súu bɔɔjɔɔ ná, ngɛ bɛgɛ́ɛ ɖɔndɩ́rɛ. Wɩ́rɛ nɛ́, káázɔɔ́ wɔɔdɔ́ súu sɩsɩ: mɔ́jɔ́ɔ́ ɖɔ́ nɛ́, máásɩ wenbí bánÿaá bɩ sɩ bítí nɛ́. Súu sɩsɩ: nyáásɩ wenbí bánÿaá bɩ sɩ bítí nɛ́ yaá -ɩsɩ ɩɩ́n- tɔ́ɔ, mɔ́ɔ́ súu mánwɩlɩ́ɩ nya bítí. Ngɛ súu waagʊrʊ́ ibó ɩkɔ́gbɔɔ bám ɩkɔná, ɩkpára soomúu kutoluú máḿ-máḿ-máḿ. Ɩkɛ́ɛ́zɩ  bám ɩsɩ́ɩ, ngɛ́ waajáa ɖɔndɩnáa ɩsɩ́ɩ fúúni naazáánɩ́, ɩtɔ́ wɛ sɩsɩ: a ɩdaawʊ́ kéŋ́ kéŋ́, báma nimíni báa fárándɩ wenkí. Ngɛ ɩdaawʊ́ waalá nɛ́, woobó ɩkáyaa káázɔɔ́ kɛngɛ́ bɔkɔ́nɩ bɔcɔ́ɔ bɔ́nnyɔɔ́ bám.

Sáátɩ wenkí bɔjɔɔ́ɔ bɔ́nnyɔɔ́ bám nɛ́, buzumáa buzumáa nɛ́, baagáná nimíni. Báa lé, baagáná nimíni. Káázɔɔ́ sɩsɩ: ngbetíi nbɩlé. Súu sɩsɩ: fefelimá wánlám kʊ. Bɔjɔɔ́ɔ bɔjɔɔ́ɔ, bɩɩdásɩ ńŋɩnáa ɖɔ́ nɛ́, nimíni wɔɔgɔ́nɩ buyooziná wɛ. Súu ɩlɛ waagʊrʊ́ bɩka káázɔɔ́ wɛ kánlarɩ́ɩ kánmɩlɩ́ɩ, kánlarɩ́ kánmɩlɩ́ɩ hálɩ nimíni ɩkɔ́nɩ buyooziná kɛ́. Kaajáárɩ kadɩ kpɛndɛlɛ-kpɛndɛlɛ kasʊ́ʊ lɩ́m-daá.

           Bʊʊgɔ́nɩ bɩtásɩ nɛ́, súu waaɖʊ ɩlɩ́ɩ lɩ́m nɔɔ́, wánÿaá, wánÿaá, wánÿaá.

Bɩɩdásɩ káázɔɔ́ waagálɩɩ nɛ́, sɩsɩ: ɩhɩ́n.

Súu sɩsɩ: wé gɛ, mɔɖɔndɩ,

Káázɔɔ́ sɩsɩ: mááná nyɛ́dɛ́ɛ tɔ́m.

Súu sɩsɩ: wé gɛ.

           -Aa, mááná bítí sinje.

           --Mányɩ sɩ nyɔ́ɔ́dɔ́ sɩsɩ: nyɔ́ɔ́  nyáásɩ bítí gɛ. Bɩyáásɩ́ gɛ nyááná bítí.

           --Mɔ́ɔ́ gɛ nyáálá bɩlɛ́? Nyáábá nÿéle nimíni ɩbá ɩŋmáálɩ ma marɩ́ŋa marɩ̀ŋa?

           Bɩnáa, a nyááná káázɔɔ́ wɔ́rɔ́, bɩjɔɔ́ɔ ŋmandalásɩ-ŋmandalásɩ bɩlɛ́, nimíni ɩlɛ́ weeɖe yɩ nɛ́ nbɩlɛ́.


7. Ɖetí  :  Ɖayá
[le bouc et l’hyène]

Tʊlʊʊ́ na kutumpaá bɔɔjɔɔ ná. Wɩ́rɛ neɖére nɛ́, tʊlʊʊ́ waazʊ́ʊ fɔɔ́ kɩcáa ɖɩdáarɛ sɩ kisúu kɛ́rɛ́ŋɛ. Waagbára bɩtɛ́ nɛ́, ngɛ waabɩ́sɩ ikpé.

           Bɩɩdásɩ kutumpaá waagálɩɩ kisɔɔ́ nɛ́, waana baagbára nɛ́, ngɛ ɩsɩ ɩmʊ́ wónzuú kɛ́rɛ́ŋɛ cé. Woobó ɩkájaa ɖáázɩ isúu ɩcáŋ ɩfɔ́kɩ, bɩka ɩdatɩlɩ́ sɩ tʊlʊʊ́ waagbara ná ɖɩdáarɛ.

           Kiivé tʊlʊʊ́ waagábɩsɩ kɩna nɛ́, bɩɩlá kɩ bítí, ngɛ ɩsɩ isóoroḿ weení waazɩná na ma tɩmɛ́rɛ ɖɩna. Bɩlɛ́ nɛ́, mónboɖé magágʊ káázɩ mɔgɔná mɔlɔ́. Waagágʊ káázɩ ɩlʊ́ʊ ɩlɔ́, ngɛ waabɩ́sɩ ikpé.

           Kiivé kutumpaá waagábɩsɩ kʊmɔɔná kɛ́rɛ́ŋɛ lɔmáa nɛ́, bɩɩlá kɩ bítí, ngɛ sɩsɩ: weení wɔɔlɔná ma kɛ́rɛ́ŋɛ. Wɛɛdɛ́ nɛ́, ngɛ kɩɩbɩ́sɩ kikpé sɩ kɩkágbɩɩrɩ kɩgbɩná kʊkɔ́nɩ kʊcɔ́ɔ.

           Kiivé nɛ́, tʊlʊʊ́ waaɖaa ná talɩ́ɩ kɩsʊ́ʊ kɛ́rɛ́ŋɛ-daá. Kutumpaá waadála nɛ́, wɔɔmɔɔná tʊlʊʊ́ kɛ́rɛ́ŋɛ-daá. Ńna gɛ ɩsɩ: wé gɛ nyánjáádɩ cé. Tʊlʊʊ́ sɩsɩ: mɔ́ɔ́ máálá ná ɖɔ́. Sáa kɩḿ gɛ bɛlɛ́ɛ́nɩ́ booyóózi bɔcɔ́ɔ.

           Wɩ́rɛ neɖére nɛ́, kutumpaá wɛɛɖɛ́ɛ kɩkágʊ́ tʊlʊʊ́ ɖɔndɩ kɩkɔná sɩ beɖi. Tʊlʊʊ́ weegízi kɩɖeɖi. Tʊlʊʊ́ waagʊrʊ́ kɩsʊ́ʊ fɔɔ́, kɩɩna ɩgbám kɩtɩ kifééri yɩ. Ngɛ ɩlɛ́ waagʊ̀ kutumpaá ikéjele tʊlʊʊ́.

           Sáátɩ wenkí waadála ɖaána ɩ́na ɩdɛ́ɛ sɔ́m nɛ́, bɩɩlá kutumpaá nɩdáárɛ ńŋɩnáa wenbí waalá bɩ gɛ waagágʊ́ kutumpaá nɛ́. Tʊlʊʊ́ ɩsɩ: nyááná máláwʊ́táá kɩna, kɩnáábɩ́lɛ́, a mááná kutumpaá, ḿanwɩlɩ́ɩ, na kɩtɔ kɩdɩ kɩmá kɩgʊjʊʊ́ bɩcáŋ bɩyɔ́ na mɛgɛ́zɛ́lɩ́. Kutumpaá wɔɔjɔ́ɔ  kɩmáázɩ nɛ́, sɩ a médésé, wɩ́rɛ gɛ tʊlʊʊ́ wángʊ́ʊ ma, ngɛ kiize kɩsʊ́ʊ fɔɔ́, bɩka tʊlʊʊ́ ɩcáŋ kɩlɔ́ɔ ɖaána.

           Bʊrɔɔzɩ́ bɔɔdɔ́ sɩsɩ: báa nyɔ́jɔ́ɔ́ ɖóni nŋɩ́nɩ́, nkomúúli nyárawʊ́, Ɩsɔ́ɔ wánzɩnáa ɩlɛ́.


8. Ɖetí  :  Ɖayá

Ɖoo bɩɩjɔ́ɔ nɛ́, ɩrʊ́ tánvarɩ́, kpááráwá ẃanvarɩ́m kʊ, ngɛ yúu gɛ foyɔ́ɔ-dʊ́ʊ.

           Bɩnáábɩ́lɛ́ baaɖʊ yúu alʊ́-ɖɔ kɩgalawʊ. Sɩsɩ: nyɔ́ɔ́-  sɩ: ɩ́n-  aséé ngájaa ɩráa baɖʊ ma nʊ́ʊ́nɩ. Ngɛ yúu woobó ikómuu kpáárá.

           Baadála nɛ́, kpáárá ɩlɛ́ ɩ́danvʊnɖíi, ɩlɛ́ ɩdɩmɛ́rɛ gɛ farɩ́m. Yúu ɩlɛ́ gɛ foyɔ́ɔ-dʊ́ʊ, bɩka ɩnáa ɖiirú ɖʊɖɔ. Beedí bolúu.

           Bɩlɛ́ bɩdɛ́ɛ sáátɩ nɛ́, bánÿaá nɩbɩɩwʊ́ sɩsɩ: mángazɩ́m; bánÿaá kíɖiiwú sɩsɩ ɖɔyɔɔyɔɔ.

           Kpáárá weedi ilúu ńŋɩnáa ɖɔ́ nɛ́, ngɛ foyɔ́ɔ-dʊ́ʊ ɩlɛ́ wɛɛbɛ́ɛ́ŋ foyɔ́ɔ ɩmá:

Cele mángazɩ́m                  cele ɖɔyɔɔyɔɔ

Cele mángazɩ́m                  cele ɖɔyɔɔyɔɔ

Cele mángazɩ́m                  cele ɖɔyɔɔyɔɔ

Cele mángazɩ́m, cele ɖɔyɔɔyɔɔ ńŋɩnáa bánvarɩ́m nʊ́ʊ́zɩ nasɩ́lɛ nɛ́ nbɩlɛ́. Kpáárá wánvarɩ́m, bɩka foyɔ́ɔ wénwií. Baagázaa mʊ́tʊ ɩcɛɛlɩ́nɩ kéénííré, ngɛ yúu waamʊ ɩfɩ́lɩ ɩdɩ, ngʊ́ ɩ́danvarɩ́.

           Mɩɩdʊ́ʊ waagálɩɩ ɩna ɖɔ́ nɛ́, waagbáázɩ ɖɛ́nɩ, ɩsɩ: “nyɔ́ɔ́, nkalá bɩlɛ́. Nyénɖíi ńdavnarɩ́? Gara nÿéle faɖʊ́ ilɛ́ iɖi,” ngɛ waamá yúu. Kpáárá wɔɔgbɔ́ɔ baaná ɩɖɛ́ɛ.

           Bʊrɔɔzɩ́ gɛ a nyááná kpáárá wɔ́nwɔɔzɩ́ nɩ́bááwʊ-jɔ́, wánŋmatɩ́ sɩsɩ: “A mamɩɩdɩ ɩ́talá ma ɖɔ́, ńŋɩnáa ɖɔ́ gɛ mánvʊnvarɩ́m bɩlɛ́.

           Bɩdɛ́ɛ wɔɔzɩ́ gɛ kɩ́nwɔɔzɩ́ bɩlɛ́. Kpɔɔ bɩlɛ́ bɩdɛ́ɛ sáátɩ gɛ, a nyóóbóná nmɩɩdɩ kɩgalawʊ, ńdenɖíi kíɖíím bɩlɛ́ yoo.


9. Ɖetí  :  Ɖayá

Ɖoo nɛ́, tuluú na fɔ́ɔ bɛgɛ́ɛ ɖɔndɩrɛ gɛ, ngɛ baazʊ́ʊ kɔjɔɔrɩya, bánvarɩ́m ɖamá.

           Wɩ́rɛ boobó tuluú-dɛ́ɛ nɛ́, kɩɩdɔ́ kɩɖɛɛlʊ́ sɩsɩ: “a nyáálá bɔɔ́, sɩɩ bɩfɛ́ɛ, na ngbɔ́ɔ ndʊ jɔlɔ-daá nboná ɖáa.” Alʊ́ waalá bɩlɛ́ ɖʊɖɔ.

           Bɩɩdála kíɖíím ɖíi nɛ́, alʊ́ waayáa wɛ sɩsɩ: “kíɖíím waabɩ́ɩ yoo, ɩgɔ́nɩ.”

           Bɔɔgɔ́nɩ nɛ́, fɔ́ɔ kʊjʊʊ́ tánzʊʊ jɔlɔ-daá. Ngɛ tuluú wɔɔnnyɔ́ɔ bɔɔ́ kiriké. Fɔ́ɔ wɔɔjɔ́ɔ nyɔɔ́sɩ kafára hálɩ kɩɖáánɩ.

           Kiivé nɛ́, boobó fɔ́ɔ-dɛ́ɛ. Kɛlɛ́ kɔɔdɔ́ kɛɖeelʊ́ sɩsɩ: “a nyáálá bɔɔ́, bo nÿáálɩ bɩ́tangbalʊʊ́ máḿ-máḿ, ndáa bɔɔ́ kʊrɔɔzɩ́. A bɩɩvɛ́ɛ, nÿáa ɖáa.” Alʊ́ waalá bɩlɛ́.

Bɩɩdála kíɖíím ɖíi nɛ, waayáa wɛ. Bɔɔgbɔ́nɩ nɛ́, fɔ́ɔ wénnyeezí bɔɔ́, amá tuluú kɩlɛ́ kínjosí kɔ́yɩ́-kɔ́yɩ́, hálɩ kɩnjʊʊ́ ɩbɛlɩ́. Kɩ́njʊʊ́ wɛɛbɛlɩ́ nɖɔ́..., bɩka kɩcɔ́ɔ nyɔɔ́sɩ hálɩ kikpé. Bɩnáábɩ́lɛ́ bɛdɛ́ɛ ɖɔndɩ́rɛ waaya.

Bʊrɔɔzɩ́ gɛ tuluú wénwií sɩsɩ: “Fɔ́ɔ, nlá ma ɖɔ́?” Na Kɩɖeelʊ́ ɩtɛ́ɛ́zɩ sɩsɩ: “Ndálá yɩ ɩlá nya tɩtɛ?”


10. Ɖetí  :  Ɖayá

Agbɛzɛyɩ́ wɔɔjɔɔ ná kɩna kɩɖɛɛlʊ́, ngɛ tɩɩlá kɛ́rɛ́ɛ́zɩ́ fɔɔ́-daá; tɩdɛ́ɛ ɖaána nbɩlɛ́ ńnaamʊ́. Wúro naárʊ wɛ fárándɩ́ kɩḿ kɩdaá.

Wɩ́rɛ neɖére wúro ɩmʊ́ ɩdɛ́ɛ ɖɔ́m wɛɛdɛ́ nɛ́, sɩ: aséé agbɛzɛyɩ́ wɔɔgɔ́nɩ ɩláázɩ wúro ɖɛɛlʊ́ kɩyakʊ bakámʊ́ ɖɔ́m. Ngɛ beedíri bakáyaa agbɛzɛyɩ́ sɩsɩ: wúro sɩ ńgɔnɩ nláázɩ ɩɖɛɛlʊ́ kejiká ɩkámʊ́ ɖɔ́m. Ngɛ agbɛzɛyí na wúro ɖɛɛlʊ́ baagʊrʊ́ bɛɖɛ́ɛ kɩyakʊ kɩḿ kɩdaá bamʊ ɖɔḿ.

Baamʊ ɖɔ́m bɩtɛ́ nɛ́, ngɛ wúro ɖeelʊ́ wɔɔgbɔ́ɔ ɖɔ́m ɩsʊ́ʊ agbɛzɛyɩ́. Ngɛ bɛlɛ́ɛ́nɩ́ bɔɔgbɔ́ɔ nɩ́bááwʊ bángabɩsɩ́ bɛgɛ́rɛ́ɛ́zɩ-jɔ́.

Baagʊ́sɩ nɛ́, tɛ́ɛ́wʊ wéńgebirí, ngɛ baajáárɩ badɩ si batála bɛdɛ́ɛ ɖaána na tɛ́ɛ́wʊ ɩkɔ́nɩ.

Aayɩ́ le..., kɩɩbá kɩnɩ́ɩ wɛ.

Sáa wenkí bɩ́ńgáá wɛ kadarɔɔ kʊ́ɖʊmɔ́ɔ na batála kɛ́rɛ́ɛ́zɩ-jɔ nɛ́, tɛ́ɛ́wʊ wɛ́njɛ́m nbɩlɛ́, ngʊ́ kɩ́ńbáḿ yúu. Ɖɔ́m wɛɛnɛ́rɛ bíndináa agbɛzɛyɩ́ kʊjʊʊ́. Agbɛzɛyɩ́ weenyéézi kɩbɛ́ɛ́ŋ nɛ́, bɩjɔɔ́ɔ niíni. Ɖoo nɛ́, agbɛzɛyɩ́ waasɩ sɩsɩ: nŋɩ́nɩ́ gɛ ɖɔ́m cɔɔ́ɔ.

Baadála nɩ́báadará-daá nɛ́, ngɛ agbɛzɛyɩ́ weevééri wúro ɖɛɛlʊ́ sɩsɩ: “Kuuyu, bɩlɛ́ nɛ́, ceré ge mɔ́ngɔnáa wúro-dɛ́ɛ ɖɔ́m.” Ngɛ wúro ɖɛɛlʊ́ weedísi. Ngɛ báa weení wɔɔgbɔ́ɔ ɩgɛ́rɛŋɛ-jɔ́ níbááwʊ.

Agbɛzɛyɩ́ waadála  kɩgɛ́rɛŋɛ -jɔ́, kɩsʊ́ʊ kɩsɩ́ɩ nɛ́, ngɛ kɩɩvɛ́ɛ́zɩ bɩtɛ́ nɛ́, kɩɩyáa kɩɖɛɛlʊ́ sɩsɩ: bíya ɩgɔɔ, máágámʊ́ wúro-dɛ́ɛ kíɖíím. Kɔnɩ nlɩzɩ́ kʊ́ɖʊmɔ́ɔ nɖɩ́ŋ nbɛ́ɛ. Ngɛ nemíka waalɩzɩ́ kaɖɩ́ŋ nɛ́, Ooo! bɩvɛ́yɩ́ yelíi. Ngɛ agbɛzɛyɩ́ na kɩɖɛɛlʊ́ baajáŋ benyéézi ɖɔ́m rɩ́ŋa cɩ́rɩ́-cɩ́rɩ́, tɩcáŋ tɩtɔ́ɔ kpeteká. Kiivé tɛ́ɛrɛ nɛ́, agbɛzɛyɩ́ weeze kɩmʊ́sɩ kɩɩdɩlɩ́ sɩsɩ: wúro wéngediríi ɖɔɔzɩ́ nɛ́ nbɩlɛ́. Bɩɩdásɩ nɛ́, wúro weegédiri sɩsɩ: ngbaalá agbɛzɛyɩ́ toboná ɖɔ́m. Bɩlɛ́ nɛ́, bú ɩ́kpɔɔ iboná ɖasam. Ngɛ nemíka sɩsɩ: ɩmʊ́ ɩwaalʊ́ waagámʊ́ná baḿ, kéɖee baḿ baajáŋ bɔtɔ́ɔ bɩtɛ́. Bú waabɩ́sɩ ikéveeri wúro, ngɛ wúro wɛɛyɛ́ɛ baaná, iyéle bakágbá nemíka baɖɩ nibiiré kolowú bekégbéná ɖaána.

Bɩnáábɩ́lɛ́ booyuú nemíka bángʊnáa bʊkáátawá. Bɩdɩɩná gɛ namɩ́nɩ sɔɔlɛ́ɛ ɖɔ́m tɔwʊ́ʊ, bɩka bɩdɩɩná ɖʊɖɔ gɛ agbɛzɛyɩ́ wéngilím bádanɖʊ́ʊ nibiiré kulowú. Kíngilím báa ngbeére nɛ́, kɩdɛɛlʊ́ gɛ kɩ́njáádɩ.


11. Ɖetí  :  Ɖayá

Alʊ́ naárʊ na ɩwaalʊ́ bɔɔjɔɔ ná, ngɛ baajáa lʊrʊ́ʊ bawɩ́ɩ. Alʊ́ waalá bɩrɩ́ŋa idoyuú bú. Lɩzásɩwá-jɔ́, bɩrɩ́ŋa woobó, ɩdana lʊrʊ́ʊ.

Wɩ́rɛ nɛ́, waamáázɩ sɩ ɩmʊ́ wánzʊʊ́ fɔɔ́;ngɛ waagʊrʊ́ ɩsʊ́ʊ fɔɔ́. Wɛ́nɖɛɛ́ nɛ́, waadála ɩmɔɔná buwá nɛ́, waabɩ́sɩ ɩsɩ́ŋ  lɩ́m nɔɔ́. Bɩɩdásɩ nɛ́, ɖʊ́ʊ waalɩ́ɩ sɩsɩ: bɔ́dɔngɔnɩ́ cé, nyɔ́ɔ́gɔ́nɩ wé. Ńna gɛ alʊ́ ɩlɛ́ waadɩ́ ɩgʊnyɔŋ́ ifééri ɖoḿ, ngɛ bɩɩlá ɩlɛ́ kʊnyɔŋ́, ɩsɩ: mánváa nya faadɩ́nɩ. Waalá ɩvaadɩ́nɩ bɩtɛ́ nɛ́, ɩsɩ: nyánlʊrʊ́ʊ bíya nɔwɛ́lɛ amá, nyériké nyánÿaa kʊ bayɩrá, naárʊ ɩ́katɩlɩ́ yɛ. Bɛdɛ́ɛ yɩrá nɖɔ́: “Kokokú na Laŋá.” Alʊ ɩmʊ́ ɩkpɔ́ɔ ikégbe, ɩlʊ́rʊ bíya nɔwɛ́lɛ bɩka naárʊ waasɩ bɛdɛ́ɛ yɩrá, aséé bɔgɔɔ riké.

Wɩ́rɛ nɛ́, bɔgɔɔ wɛɛɖɛ́ɛ kɩyakʊ ɩsɩɩná ɩyɔ́ɖɔ́ɔ́nɩ́ bíya. Yɔ́ɖɔ́ɔ́nʊ́ʊ ɩmʊ́ ɩgɛ́ɛ ivéléwu, ngɛ waalá konkárɩ́ hálɩ ɩtɩlɩ́ bíya bana bɛdɛ́ɛ yɩrá. Ɩdaawʊ́, waazáa mʊ́tʊ bɩtɛ́ nɛ́, sɩsɩ: “Ɩgɔ́nɩ ɩkpɔ́ɔ mígíɖíím, Kokokú na Laŋá.” Ńna gɛ bíya waazála wíídi, ngɛ baadʊlʊ́ yéndi batálɩ:

“Mɔgɔɔ sɩsɩ: kéréjináa

 majaa sɩsɩ: kéréjináa

 mɔgɔɔ tayáa máyɩ́ɖɛ kéréjináa

majaa tayáa máyɩ́ɖɛ kéréjińaa

alʊ́ nbusú-dʊ́ʊ kéréjináa

ɩyáa máyɩ́ɖɛ kéréjináa

méngbém buwá-daá kéréjináa

sɔɔsɔɔ́tɩ buwá-daá kéréjináa.”

Bíya ɩgɔɔ wɔɔgɔ́nɩ nɛ́, alʊ́ ɩmʊ́ ɩtɩ́ ifééri wenbí bɩɩlá bɩ nɛ́, kɔɔ́wʊ wɔɔgbɔ́ɔ wíídi ise ití buwá-daá nɛ́, ɖʊ́ʊ waadákabɩsɩ, ngɛ weevééri yɩ wenbí bɩɩlá bɩ nɛ́. Bíya bɛlɛ́ báńbɩsɩ ɖomáa.

Bɩnáábɩ́lɛ́ bɔɔdɔ́ sɩsɩ: ɖɩ́kalá ɖáranáa wenbí bɩdakazɔ́ɔ nɛ́. Ɖɔ́ɔ́ ɖádɩtɩŋa a baalá ɖáa bɩdakazɔ́ɔ nɛ́, bɩ́nwɩɩzɩ́ ɖáa ɖʊɖɔ.


Titre du document: Mʊrá "11 contes en Tem"
Par Tchagbra Soli-N'gobou

1ère édition, 1ère tirage août 1991
Imprimé par EDITEM B.P. 171 Sokodé
No d'impression : 12
Dépot légal 3ème trimestre 1991