Agidáagba-dɛ́ɛ kutoluú

 Ɩbɛɛḿ Agidáagba-dɛ́ɛ caanadɔ́m. Nɔɔdáka CLTem wáabazi kɩ ŋmáádɩ bɩnɩ  2015. 


Agida ́agba-dɛ́ɛ kutoluú

Agidáagba-dɛ́ɛ ńba waagálɩ́ná «Káláŋa » gɛ bɩka bɛ́nzɛɛ́ «Ɖɩkɛ́ɛnɩwá». Báagálɩɩ Káláŋa nɛ́ ngɛ bɛɛɖɛ́ɛ Ɖancɔ́; ńna gɛ baagálɩɩ bɔkɔ́nɩ bosúu bʊ́ʊ nakʊ́rʊ-daá bánÿaá ńnaamʊ́ sɩsɩ : Kanjaawʊ́. Bánÿaá  Kanjaawʊ́ ɖɔ́ nɛ́, bɩgɛ́ɛ lɩzɔ́ɔ gɛ. Kʊ́bɔnɩ́ weení weení wɛɛgɛ́dɛ́  wɛ nɩ́bááwʊ nɛ́, ɩlɛ́ gɛ bánÿaá Ngí Táágbá Mɛ́nɖɛɛ́ Ngí-dɛ́ɛ Táágbá gɛ bɩɩbɩ́sɩ sɩsɩ Agidáagba-dɛ́ɛ.

Bɔwɛ ńnaamʊ́ gɛ wɩ́rɛ bʊjɔɔ́ɔ nɛ́; ngɛ baalɩ́ɩ Kanjaawʊ́-daá bakpa bʊ́ʊ-kɩdɛrɛwʊ ńgɩ ɖɔɔzɩ́. ńna gɛ boosúu bɛdɛ́ɛ kɩyakʊ bánÿám kudongolíyɔ́ɔ. Bɔwɛ ńnaamʊ́ bɩlɛ́ … hálɩ wúrowá nɔwɛ́lɛ iɖi kowúrɔɔ. Toozo ńnɩ́ Wúro-kʊ́ra ɩzá-daá gɛ baamʊ jááma; bɩka Wúro-Caá-Samá ɩlɛ́ ɩmʊ Faránsɩ.Agidáagba-dɛ́ɛ ńba ɖawaalɩnáa gɛ Ɖancɔ́ ńba;bɩka benewáa gɛ Kóólináa ńba,na Kejikáńjɔ́ ńba; barɩ́ŋa, bajaa kʊ́ɖʊḿ gɛ.

Agidáagba—dɛ́ɛ, na Kóólináa, na Kejikáńjɔ́, bɛdɛ́ɛ sɔ́ɔ́zɩ wensí bánlám sɩ nɛ́, na Ɖancɔ́ ńba ɖʊɖɔ, barɩ́ŋa, bɛdɛ́ɛ sɔ́ɔ́zɩ kɛ́ɛ kʊ́ɖʊḿsɩ gɛ. Ɖancɔ́ ńba-dɛ́ɛ lɩzɔ́ɔ gɛ «Kebíga». A bɩgɛ́ɛ wúro naárʊ waazɩ́ tɛ́ɛ́dɩ tɩḿ tɩnaazáánɩ́ tɩdaá, asée Ɖancɔ́ lɩzɔ́ɔ waawɩ́lɩ kɩwɩlʊʊ tɛ́ɛ́dɩ tɩɩganáa iyuú batɩlɩ́ sɩsɩ nabʊ́rʊ waalá bɛdɛ́ɛ ńnɩ́ naárʊ.

Agidáagba-dɛ́ɛ ɖanjá, kowurásɩ  6 gɛ beegéɖí. Loɖo ńnɩ waagágʊ́sɩ́ ná ɖoo bɛdɛ́ɛ ɖanjá. Wúro ɩmʊ́ gɛ  bánÿaá sɩsɩ: Wúro-Boɖé, (Baanya-dɛ́ɛ).

Agidáagba-dɛ́ɛ, ɖánnáa kowuro-bɔ́ɔ́nɩ 4:

1. Wúro-Baanya-dɛ́ɛ

2. Wúro-Jɔbɔ́-dɛ́ɛ

3. Wúro-Akoríko-dɛ́ɛ

4. Wúro-Kʊ́ra-dɛ́ɛ

          Wúrowá wenbá beeɖi kowúrɔɔ ɖoo ɖanjá hálɩ kɩ́faɖɛ ɖɩna nɛ́, bɛdɛ́ɛ yɩrá nɖɔ́; báa weení na ɩdɛ́ɛ kowuro-bɔɔwʊ́:

Ngí-Táágbá, ɩlɛ́ woozuu ná tɛ́ɛ́dɩ.

1. Wúro-Jɔbɔ́     (Wúro-Jɔbɔ́-dɛ́ɛ)

2. Wúro-Aɖóḿ (Akoríko-dɛ́ɛ)

3. Wúro-Kʊ́ra (Wúro-Kʊ́ra-dɛ́ɛ) ɩlɛ́ waamʊ ná Jáámáwá.

4. Caá-Samá (Baanya-dɛ́ɛ) ɩlɛ́ waamʊ ná Faránsɩwá.

5. Wúro-Akɔ́ndɔ (Akɔ́ndɔ-dɛ́ɛ) Wúro ɩmʊ́ nɛ́ ,ɩdɛ́ɛ tɔ́m waalá ɖóni pááá bɩdɛkɛ́ɛna amʊʊzɛ́.Biiyéle ɩdɛ́ɛ sɩ́m-wɔ́rɔ́ nɛ́, ɩdɛ́ɛ ńba weeze tɛ́ɛ́dɩ, káma,waanáázɩ ɩráa bɩdɛkɛ́ɛ na cɩ́kɔ. Báa na sinje wʊ́rɛ kɩna gɛ nyáádála Agidáagba-dɛ́ɛ nbɔ́ɔ́zɩ sɩsɩ: báwɩlɩ nya Akɔ́ndɔ-dɛ́ɛ,barɩ́ŋa bɛɛyɛ́ɖɩ bɩtɛ́.

6. Wúro-Boɖé,ɩlɛ́ waagálɩ́zɩ́ ná tɛ́ɛ́dɩ. kɩdɛrɛwʊ-daá.Ɩdɛ́ɛ kowuro-bɔɔwʊ́ gɛ (Baanya-dɛ́ɛ).

7. Wúro –Buraáma (Wúro-Jɔbɔ́-dɛ́ɛ)

8. Wúro-Akoríko Aláasanɩ(Wúro Akoríko-dɛ́ɛ)

9. Wúro-kʊ́ra Táayiru(Wúro-Kʊ́ra-dɛ́ɛ). Ɩlɛ́ iɖíi na kʊ kowúrɔɔ ɖɔ́.

Ɖɩkɛ́ɛ́nɩ́wá baasí, sɛ́ɛ́dɩwá ndɩndɩ gɛ Agidáagba-dɛ́ɛ: Mɔ́ɔ́lá, Kóóli, Nɩ́cɛ́ɛ, Sengbewá, Ɖáárʊwá, Nɔwɔ́ɔwá, Nánta.

Agidáagba-dɛ́ɛ ńba-dɛ́ɛ kangara nɛ́,tɛ́ɛ́dɩ rɩ́ŋa waada ná nɔɔ́ bacáa kɩ. Bɛdɛ́ɛ kʊ́bɔnɩ́ gɛ banŷaá sɩsɩ: Búkarɩ-faadɩ́nɩ. Bɛdɛ́ɛ kangara kɩḿ kɩ́nveríi bɛdɛ́ɛ weezuú na alaafɩ́ya-ɖoozɩ́. Weení ɩrɩ́ŋa sɩ ɩlá ɩrawʊ́ juutá nɛ, kangara kɩḿ kɩ́nwɩlɩ́ɩ́ kʊ bʊdʊ́ʊ ɩzɩ́rɛ.

Agidáagba-dɛ́ɛ Lɩzásɩ:

Agidáagba-dɛ́ɛ lɩzásɩ kɛ́ɛ 5: Kanjaawʊ́, Kúbiyɔ́ɔ, Ńbo-Ńbo, Káńnyáázɩ, Caá-Buruú,

Kanjaawʊ́ nɛ́,kɛlɛ́ kɛgɛ́ɛ fɔɔrɔɔ́ gɛ.Cɔnjɔŋá-dɛ́ɛrɛ, bɩka kozuwáa. A sɩ baláa kɛ,kelimbíré cɛ́ńgbála gɛ bánlaá kɛ. Amá, kɔwɛná kɩwɩlʊʊ nakʊ́rʊ kánwɩlɩ́ɩ tɛ́ɛ́dɩ-daá. Kángalɩzɩ́ɩ kadɩ kɛdɛ́ɛ naḿ abaalʊ́ gɛ ɩkɔ́nɩ wéngilím tɛ́ɛ́dɩ-daá Bɩdɛ́ɛ naḿ ɩmʊ́ nɛ́, ɩ́na ɖaána namɩ́nɩ bɛdɛ́ngɛɛzɩ. Na kʊ́bɔnáa wooyuú batɩlɩ bɩlɛ́ nɛ́, na bakpa naḿ ɩmʊ́ boboná bakálaa kɛ.

Kúbiyɔ́ɔ nɛ́, kɛlɛ́ kɛgɛ́ɛ booniyɔ́ɔ-dɛ́ɛrɛ gɛ. Kanjaawʊ́-dɛ́ɛ bú naárʊ nbɩlɛ́ kɛlɛ́.Wenbí ńŋɩnáa bánlaá kanjaawʊ́ nɛ́, bɩlɛ́ ɖʊɖɔ gɛ kaḿ.

Ńbo-Ńbo  ɖʊɖɔ kɛ́ɛ booniyɔ́ɔ. Amá, Kanjaawʊ́-dɛ́ɛ bú naárʊ ɖʊɖɔ nbɩlɛ́. Wenbí ńŋɩnáa bánlaá kanjaawʊ́ nɛ́, bɩlɛ́ ɖʊɖɔ gɛ bánlaá kaḿ.

Káńnyáázɩ kɛlɛ́ nɛ́, kɛdɛkɛ́ɛ Kanjaawʊ́-dɛ́ɛ bú. Kɛlɛ́ kɛgɛ́ɛ bʊ́ʊ́rɛ gɛ. Bánlaá kɛ kelimbíré báa wenɖé abaalʊ́.Tɛ́ɛ́wʊ gɛ kɔ́ngɔnáa.

Caá-buruú nɛ́,kɛlɛ́ kɔjɔɔ́ɔ gɛ nyasɩ . Yíkayɔ́ɔ ɖɔ́; bɩɩnyɔ adɛ gɛ bɩka bɩngbanáa ɩsɔ́ɔ́dáá. A bɩ́nɩ waadála, bɩnÿáa, na bɩkálɩ́zɩ́ kɩ́fasɩ. A sɩ baláa kɛ, kelimbíré kʊ́fʊlʊḿɖɛ báa wenɖé gɛ bánlaá kɛ. Tɛ́ɛ́wʊ ɖʊɖɔ gɛ kɔ́ngɔnáa, na weezuú na alaafɩ́ya.

Tɔ́ɔ, wenbí Agidáagba-dɛ́ɛ yáásɩ kɛ́ɛ bɩ nɛ́ nbɩlɛ́.

 

Mogoobíya aláa na abaaláa Tem kalaɖáa, tákaraɖá kɩna, kɩgɛ́ɛ kúnvulísi ɖáázá-ɖɔ gɛ. Kɩ́nwɩlɩ́ɩ ɖáa caanadɔ́m wentí ɖáá ɖájaájaanáa wáalá bɩ gɛ ɖɛ́dɛ́ɛ tɛɛvʊ́lásɩ woozúu susúu nɛ́.

Amá, ɖénveerím mɩ́ɩ sɩsɩ: tɛ́ɛ́dɩ cɩ́kɔ gɛ ɖáńbɩɩzɩ ɖɩŋmáa.Bɩlɛ́ nɛ́, a weení ɩnyɩ sɩsɩ:ɩwɛnɛ́ bɩdɛ́ɛ ɩzáfúlúɖe tɛ́ɛ́dɩ natʊ́rʊ-rɔɔzɩ́ nɛ́, wánbɩɩzɩ́ ɩkáŋmaa ɖáa wentí tɩrɩ́ŋa tɩwɛ nɛ́, bɩka ɖɩbɩ́ɩ́zɩ ɖɩnyɔ́ɔ́zɩ ɖɩlá ńŋɩnáa tɩɩganáa ɖáńláḿ tɩ nɛ́.

Ɖɛ́dɛ́ɛ adɩrɛ́ɛ́sɩ nɖɔ́:

Tem ŋmáádɩ EDITEM

Múgoobú : Caanyáawʊ Kpeegúúní «Móóru»

1ère édition Juin 1986.

    2ème édition Juillet 1989.

3ème édition ressaisi par CLTem en 2015.
CLTem, BP 200, Sokodé, TOGO